Historie obce Dalečín

Název obce je patrně odvozen od osobního jména Daleca, což může být podoba některého ze jmen jako Dalebor nebo Dalemil. Pravopis názvu se v průběhu staletí mění, ale výslovnost zůstává prakticky stejná (Daleczin i Daleczyn, Daletčín, Dalecžin, Dalletchin a pod). První nedoložené zmínky o vzniku Dalečína jsou datovány do roku 1086. Tehdy ještě pod jménem Daletice. Věrohodnost této zprávy je však zpochybňována.

V době feudalizace kraje se dostal Dalečín do držení pánů erbu křídla (pozdější Mezeříčtí z Lomnice). Stal se střediskem statku, k němuž patřily mnohé okolní vsi.

První skutečně spolehlivá zpráva o Dalečíně pochází z roku 1349. Tehdy jej Klára, manželka Znaty z Tasova, postoupila spolu s Písečným a Dětochovem (nedaleká ves Vítochov - místní část Bystřice nad Pernštejnem s gotickým kostelíkem) svému manželovi, ale již roku 1358 prodala dalečínské zboží dědičně Jimramovi z Pernštejna. Na této listině je poprvé spolu se vsí jmenován i hrad a farní kostel, který stojí na severozápadě vesnice a je zasvěcen svatému Jakubu Většímu, patronu horníků. Roku 1390 je jmenována v Dalečíně i tvrz.

Spolehlivé zprávy o Dalečíně v době středověku nám poskytují zejména Moravské zemské desky. V nich nalezneme i zápis o prodeji Dalečína Janem z Pernštejna vladykovi Pavlu Katharynovi z Katharu roku 1588. Dva roky poté zapsal Pavel Katharyn část svého majetku včetně Dalečína své manželce Krizeldě Čejkovně z Olbramovic. Ze smlouvy je patrné, s jakou pečlivostí a důkladností se tehdy uskutečňoval i takový celkem jednoduchý právní převod.

"Pavel Kathary z Katharu a na Dalečíně, purkrabě zemský markrabství moravského, Krizeldě Čejkovně z Olbramovic, manželce své milé, na svém vlastním a dědičném zboží, žádnému v ničem nezávadném, na pustým hradě Dalečíně, na tvrzi, na dvoru a mlejně pod týmž pustým hradem ležícím, na ovčírně, na vsi Dalečíně, .. na vsi Velkým Ubušíně, na vsi Unčíně, na vsi Chudobíně, na platech stálejch i běžnejch, na řekách, potocích, rybnících a na tom všem, což k těm vsem a dvoroum náleží, jakž jsem to sám v držení a užívání..., věna jejího v desky zemské vkládám a vpisuji..."

Roku 1603 získal Dalečín a okolní vsi Vilém Dubský z Třebomyslic. Pro svůj statek vydal roku 1608 lutherský církevní řád a živě se účastnil stavovského povstání. Za to mu bylo panství po Bílé hoře zkonfiskováno a prodáno Štěpánu Schmidtovi z Freihofenu, pánu na Kunštátě. Od té doby byl Dalečín součástí velkostatku Kunštátu a jeho osudy byly společné s kunštátským panstvím.

Dřevěný most

V roce 1846 nechal postavit baron Josef svobodný pán z Honrichsů uprostřed vsi dřevěný krytý most přes řeku Svratku. Místní občané museli pomáhat při stavbě s povozy a prací nádenickou.

V historických pramenech se můžeme o této události dočíst: "Na památku této milosti se obec Dalečínská pro všechny budoucí časy zavazuje na vsůj náklad každý rok k narozeninám vrchnosti, kdyby se na panství zdržovala, a kdyby ne, tedy jejím zástupcům deputaci ze dvou mladých, dle obyčejného národního kroje ustrojených děvčat se skládající vyslati, aby tato děvčata ve jménu obce díky za tuto zde uvedenou milost buď ústně nebo písemně přednesla a na známku jejch povinné vděčnosti předenko příze odevzdala..."

Tento obyčej byl zachováván až do přelomu století, kdy byl most převzat do správy silničního výboru. V druhé polovině devatenáctého století byly dřevěné kryté mosty v okolí hojně rozšířeny. Jsou připomínány například v nedalekém Unčíně a dalších obcích. V současné době je stavba tohoto druhu k vidění pouze v Černvíru pod hradem Pernštejnem. V roce 1968 byl přes Svratku postaven nový most. V roce 1999 instalováno nové osvětlení mostu.