Veselí

Veselí - místní část

Kdy obec Veselí vznikla známo není, ale první zmínka se datuje do r.1367. Toho roku zastavil Adam z Veselí jeden lán ve Veselí na němž bylo 6 lidí - sedláků poplatných, kteří dávali 40 grošů a 12 kuřat Ivanovi, faráři z Černvíra za hřivnu grošů pražských. Lidem na tom lánu bylo dovoleno bráti si v lesích Adamových klestí i dřevo.

Roku 1386 se připomíná Bonuše z Veselí, dcera Peška z Veselí. Roku 1407 přijala Bonuše manžela svého Hartmana ze Šerkovic na spolek ve Veselí. Po jeho smrti se Bonuše provdala za Jana z Medlova a prodala dědictví své i svého otce ve vsích Veselí a Chudobíně Václavovi, řečenému Drška z Oseku za půl páté kopy a 17 grošů ročního platu. Roku 1486 koupili zboží ve Veselí Vilém a Vratislav z Pernštejna. V druhé polovině 16.století dostalo se Veselí k panství Kunštátskému. Další historie je vesměs společná s vesnicí Dalečín.

Duchovní správa ve Veselí

Vesnice Veselí byla převážně nekatolická. Její obyvatelé byly často pronásledováni vrchností například za neúčast na katolických bohoslužbách. Proto drtivá většina obyvatelstva přivítala vydání Tolerančního patentu (vydaný 13.října 1781, na Moravě až 27.října 1781), kdy se všichni přihlásili k náboženství evangelickému. Roku 1782 vystavěli si obyvatelé Veselí a blízkých vesnic prostou modlitebnu z kamene, neboť stavěti kostely s věží a zvony nebylo dovoleno. Protože nebylo v té době evangelických duchovních, vykonával bohoslužby muž jménem Tomáš Juren, který v době pronásledování nekatolíků donášel zakázané knihy, rovněž je vázal a také v domku u čísla 10 učil děti. Bydlel v Ubušínku, odkud dvakrát denně docházel do Veselí. Teprve v roce 1783 po postavení fary ve Veselí a po jeho jmenování učitelem ve Veselí v roce 1784 se do Veselí přestěhoval a bydlel v jedné světničce v tehdy ještě dřevěné faře.

Veselský kostelík prošel koncem devadesátých let 20.století rozsáhlou rekonstrukcí.